Pokojovky na nervy aneb když se řekne drama queen

Seznamte se, DRAMA QUEENS!

Rozmazlené, křehké, velice citlivé (hlavně na kritiku) … to jsou pokojovky, které bychom česky označili za rostlinné “pyšné princezny”. S takovými musíte jednat v rukavičkách, jinak máte problém - a že ty pyšné princezny umí trucovat vytrvale a dlouho! Možná máte takovou princezničku doma. Stačí zalít vodou, která není odstátá přesně týden a jeden den nebo nechat okno otevřené o pár sekund déle, než je zvykem - a ejhle, Hustone, máme tu problém. Jak vypadá péče o urozené pyšné princezny, a které pokojovky mezi ně nejčastěji patří?

Hlavní příznaky dramatických krásek

Co mají tedy tyto pokojovky, kromě titulu pyšných princezen, společného? Tak například pořád vypadají nemocně - mají žluté listy, mají hnědé fleky na listech, mají svěšené listy… seznam je to dlouhý. Pokud se taková princezna urazí, vydrží trucovat a nerůst hodně dlouho - prostě neporoste a neporoste. Ale oskara si teprve zaslouží jejich dramatické shazování listů! Navíc nesmíme zapomenout, že některé z nich jsou přitažlivé nejen pro pěstitele, ale i pro škůdce.

Možnosti od převýchovy po reformu

Každý pěstitel se snaží, aby se jeho zelené džungli dařilo co nejlépe. Proto svědomitě při spatření prvních příznaků začne jednat:

1. Kontroluje zálivku: “Nezalévám moc/málo?” nebo “Použil/a jsem dostatečně odstátou vodu pokojové teploty?”
2. Přemýšlí nad živinami: “Nemohl/a jsem ji přehnojit?” nebo naopak “Nemám ji trošku přihnojit?”
3. Zvažuje okolnosti: “Není ji moc zima/teplo?” “Netáhne na ni od okna/dveří/z chodby?” “nesuší se u radiátoru”? Nebo zvažuje světelné podmínky “Má dostatek světla?”
4. Číhá na škůdce: “A nemá náhodou breberky?”

Pěstitel tak zváží všechny kroky, zkontroluje aktuální situaci, poskytne první rostlinnou pomoc, přizpůsobí podmínky a čeká, až se pokojovka zmátoří. Někdy to chvilku trvá, ale po měsíci by mělo být zřejmé, jestli byl zákrok úspěšný. Jenže u pyšných princezen se mezitím objeví jiné trápení nebo stále přetrvává to původní.

Je možné zkusit pokojovku převychovat a prostě nastavit ty nejvhodnější podmínky podle nejlepšího vědomí a svědomí a čekat, dokud si na ně nezvykne. Některým pokojovkám trvá adaptace déle, především pak těm, co mají za sebou různé náročnosti (například cestování z jiného státu, dlouhý pobyt v obchodě atd.). Je třeba se obrnit trpělivostí a snažit se rostlinu držet při životě, co to jde a doufat - a to většinou stačí.

Jsou ale i takové, řekněme hysterky, se kterými ani převýchova nehne. Už jsou prostě uražené a tento jejich postoj nic nezmění. Takovou rostlinu můžete mít doma půl roku nebo rok a stále vás zlobí a provokuje. To víte, někdy prostě nezmůžeme nic. V takových případech je vhodné zauvažovat o změně - především majitele. Zkuste rostlinu nabídnout někomu jinému, třeba se u něj bude mít lépe. To však neznamená, že si stejnou pokojovku nemůžete pořídit znovu, jakmile na ni budete mít pomyšlení. Trénink dělá mistry a třeba se tentokrát snáz spřátelíte!

Nejčastější “PYŠNÉ PRINCEZNY”

Foto: Drobnolistá a minimalistická Sophora prostrata Little Baby

Sophora prostrata

Krásná, minimalistická rostlina s jemným až křehkým vzhledem nadchne každého. Mějte se však na pozoru. Sophora je právě jedna z těch přecitlivělých krásek - a pokud se jí něco nelíbí, tak prostě opadá. Naštěstí je sophora i poměrně houževnatá a má tendence znovu dorůstat. Proto až si na vás zvykne nebo se podaří odstranit příčinu, holé větvičky znovu obrostou. Dávejte si taky pozor na nechtěné nápadníky - puklice, pro které je sophora jako magnet! Více o sophoře jsme napsali v našem článku.

Foto: Ficus benjamina

Ficus Benjamina

Ach ti benjamínci. Fíkusy s drobnými lístky a hustými korunami jsou v domácnostech velmi oblíbené. Ale pozor, jsou si toho moc dobře vědomi a také umí potrápit! Fíkusy jsou totiž velmi háklivé na teploty - jakmile je ofoukne studený vzduch z chodby, otevřeného okna nebo dveří, máte listy dole. Opět platí, že jim listy mohou dorůst, ale u této rostliny je jednodušší shazování listů předcházet. Přeci jenom jako hustým stromečkům jim to sluší nejvíc. Více obecně o fíkusech a jejich neduzích se dozvíte v našem článku.

Foto: Domácí kapradina Nephrolepis

Nephrolepis neboli ledviník

Jedná se asi o nejznámější druh kapradiny, který najdeme v domácnostech. Jejich dlouhé stonky s drobnými lístky tak zdobí nejednu koupelnu! A tím se dostáváme ke kámenu úrazu - vlhkosti. Kapradinám obecně velmi prospívá vlhké prostředí, a proto jsou v koupelnách velmi spokojené a dělají radost. Někde u topení byste rychle poznali, jak je nepříjemné po této rostlině uklízet spadané lístky. Zároveň však potřebuje i nějaké to světlo, ve tmě nebo ve stínu by se jí také příliš nelíbilo. 

Foto: Tradescantia Quadricolor

Tradescantia neboli voděnka

Voděnky, poděnky nebo tradescantia bychom mohli často najít v seznamu pro pěstitelské začátečníky. Je pravda, že se jedná o poměrně nenáročné a rychle rostoucí zelené štěstí. Jenže jak už jejich přezdívka napovídá, musíte si dávat pozor na vodu. Voděnky rostou jako z vody a když se tak děje, potřebují vody dostatek. Jenže nesmíme zapomenout, že především v zimním období už takovou žízeň nemají. Voděnky často upozorňují na nedostatek/přebytek vody hnědnutím listů. Zároveň nás dokážou potrápit i nevzhlednými šlahouny, které se z příliš stinného místa táhnou za sluníčkem. Myslete proto na adekvátní pitný režim a dostatek sluníčka - tradescantia vám bude vděčná.

Foto: Maranta Fascinator

Calathea nebo obecně modlivky

Modlivky máme rádi především pro jejich okrasné, různobarevné a vzorované listy. Také nás fascinují svým denním režimem, kdy na noc chodí jejich listy spát. Při pořizování modlivek však myslete na to, že jsou to srdcem i tělem tropické rostliny! To znamená, že bez dostatečného vlhka, tepla a světla velkou radost dělat nebudou. Nejčastějším neduhem je pak osychání špiček listů, které je opravdovou vadou na kráse. Pokud nemáte rostlinu u zdroje suchého tepla (př. topení), zálivku máte adekvátní a světla také dostatek a přesto listy osychají, poslední možností je pořízení zvlhčovače vzduchu. Tady vás rosení opravdu nezachrání. Pokud však nejste úplně puntičkáři a sem tam suchý flíček přehlédnete, tak i tímto způsobem spolu s modlivkami můžete dobře vycházet. O modlivkách se více rozepisujeme v našem článku.

Foto: 

Alocasie

Další skupinou pyšných princezen jsou Alocasie. Majestátní, velké a vysoké listy různých barev a vzorů láká nejednoho pěstitele. Alocasie už však máme prokouknuté a tak většina z pěstitelů ví, že jsou to rostliny spíše pro ty zkušenější. Jedná se opět o tropické krásky, které jsou háklivé jak na zálivku a vlhkost tak i na teplo a sluníčko. Většinou si také obezřetně hlídají počet svých listů a nerady tento počet zvyšují - proto často obměňují nový list za starý. To může některé neznalé pěstitele znervóznit. U Alocásií je tak důležité myslet na důkladnou zálivku, potřebují cítit “vlhko” tropického domova, ale pokud už mají hlínu mokrou, zahnívají a dramaticky přitom kroutí a shazují listy. Dostatek světla a tepla je taktéž důležitý pro jejich pohodlí. Více o péči Alocásií jsme napsali v našem článku.

Foto: Panašované Syngonium Albo variegata "Imperial White"

Panašované rostliny

Samozřejmě jsme si ty největší drama queens nechali nakonec. A není to nikdo jiný, než panašované pokojovky! Ty totiž umí divy! Tak třeba: panašované části rády osychají a je zbytečné se toho děsit, protože především u bílých částí je to přirozené. Pak taky rády páchají sebevraždu - tím, že začnou růst jen panašovaně, až nemají z čeho žít a pak umřou. To je pak vhodné je seříznout. Jenže panašované rostliny občas i zrevertují - to je teprve vrchol jejich dramatické kariéry. Prostě si začnou růst místo panašování obyčejně zeleně a tečka. To už se pak taky nevyhneme radikálním řezům. Obecně však platí, že jsou panašované rostliny (většinou v závislosti na rozsahu jejich variegace) náchylnější na přelití, osychání při nižší vlhkosti a pomalejší růst. Více o variegátních rostlinách jsme vám sepsali v našem článku. Více o panašovaných rostlinách a jejich péči jsme psali v našem článku.

Na závěr

Drama queens nás umí potrápit, některé až tak, že zvažujeme smysluplnost pěstitelské kariéry. Bez výzev a karambolů by to však nebylo ono - a o to více si třeba pak vážíme těch obyčejných klasik a stálic, které naší zelené džungli dodávají stabilitu a oázu klidu a útěchy. 

Pokud se proto chcete setkání s rostlinnou pyšnou princeznou vyhnout, studujte si dostupné informace o různých druzích rostlin, třeba zrovna u nás na blogu - pak nebudete zaskočení!

Mgr. Jana Beránková