Umělé osvětlení pro pokojovky

Dostatek světla je pro rostliny jedním z nejdůležitějších podmínek pro jejich přežití. Díky němu dokáží fotosyntetizovat, a zajistit si tak, za přispění oxidu uhličitého a vody, svoji obživu. Nemůžeme se ale na světlo dívat pouze jako na zdroj obživy pro rostliny. Je důležité i pro mnoho chemických reakcí a buněčnou signalizaci - pro nastartování nového růstu či fáze kvetení a tvorby plodů, pro novotvorbu chlorofylu, pro řízení fáze klíčení a spoustu dalšího.

Při pěstování pokojových rostlin se ale často můžete setkat s problémy nedostatečného osvětlení hlavně během zimních měsíců. Rostlinám se dostává málo světla a světelná perioda je většinou krátká na to, aby mohly zdravě prospívat. Rostliny jsou potom vytáhlé, málo olistěné, kvetoucí nekvetou a podobně. Rady a tipy, co všechno můžete dělat, abyste rostlinám toto období pomohli lépe zvládnout (článek), se dočtete v tomto našem článku. Pokud si potřebujete ověřit, jestli máte rostliny v interiéru správně umístěné (článek) a přijímají-li dostatek světla, pročtěte si tento článek.

Dnes si posvítíme na jedno rychlé jednoduché a velice efektivní řešení při nedostatku světla - pěstebnímu osvětlení, tzv. grow light. Vysvětlíme si záhady umělého pěstebního osvětlení a vysvětlíme si, co je v tomto ohledu důležité pro spokojenost rostlin.

 

Trocha teorie na začátek 

Většina článků na toto téma se zabývá složitými detaily a spoustu lidí to od této problematiky odradí hned zkraje. My se ale zde budeme snažit uvést jen ty nejdůležitější informace a snad se nám to povede vysvětlit dostatečně jednoduše, aby to stačilo pro pochopení tématu. Nechceme proto zabíhat do úplných detailů, ale přece jen si trochu teorie neodpustíme. 

Sluneční záření, ze kterého rostliny přijímají energii pro fotosyntézu, je druhem elektromagnetického záření/vlnění, které se dá měřit pomocí vlnové délky. Podle těchto naměřených hodnot se dále dělí na několik tipů záření.

Slibovali jsme jednoduchost, takže nyní se budeme dále zabývat pouze tzv. viditelným světlem, které dokáže rozlišit lidské oko, vytváří spektrum barev (fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená) a pohybuje se v rozmezí 380 nm a 780 nm. 

V tomto rozmezí se také nachází tzv. fotosynteticky aktivní záření (FAR, anglicky photosynthetically active radiation - PAR), které odpovídá oblasti vlnových délek 400 - 700 nm a rostliny toto světlo, jak sám název napovídá, dokáží využít k fotosyntéze. Některé chemické reakce probíhající uvnitř rostliny, jsou ale aktivovány i jinými typy záření - např. UV zářením (10 - 400 nm). Toto záření je pro žijící organismy škodlivé, čehož se využívá při dezinfekci a při odstraňování plísní a zárodků dalších chorob. Ale malé množství UV záření má pro rostliny také nějaké benefity. Je důležité pro jejich metabolismus, pro rozvoj jejich barev a vonných silic a například při pěstování marihuany se používá i pro zvýšení produkce THC. 

Asi není překvapením, že každý typ světla má jinou barvu. Některé osvětlení se nám zdá jako ‘’teplé’’ (teplá bílá - více do žluta až oranžova) a jiné je zase ‘’chladné’’ (studená bílá - více do modra). Tento jev se nazývá teplota chromatičnosti či barevná teplota. Tato veličina se udává v Kelvinech (K) a platí, že čím vyšší hodnota, tím je světlo více modré. Pro zajímavost teple bílá zářivka má okolo 2500 K až 3000 K a studená bílá, používaná například ve skladech či kancelářích, má okolo 4000 K. Zářivky s teplotou chromatičnosti 5400 K a více jsou označovány jako zářivky s denním světlem.

 

Foto: Teplota chromatičnosti různých žárovek

 

Kolik barev je potřeba?

Pokud jste již prohledávali nabídku pěstebních světel, určitě jste si všimli, že jsou k dostání v několika barevných provedeních. I přirozené sluneční světlo se skládá z celého barevného spektra, jak jsme si popsali výše, a pokud se tyto barvy spojí dohromady, vznikne světlo pouze bílé. Jenom při západu slunce či jeho východu se nám někdy slunce zdá červené, protože jeho záření musí proniknout nejširší částí atmosféry a jednotlivé barvy se tak nemohou spojit všechny dohromady, protože některé z nich proniknou ve větší míře.

Rostlinám nejvíce vyhovuje světlo v krajních oblastech barevného spektra, a to v modré oblasti a červené oblasti. I samotná fotosyntéza je nejúčinnější v červené oblasti, kdy se stimuluje růst nových listů a rostliny jako takové. Aby ale rostlina dobře prospívala, musí mít zajištěn přístup všech barev spektra.

Z toho tedy jasně vyplývá, že pro umělé osvětlení pokojových rostlin (bez nároků na zvýšenou produkci či neustále kvetení) jsou nejvhodnější tzv. plnospektrální světla, která dohromady obsahují všechny jednotlivé barvy. 

Modrá barva (400 - 499 nm) pomáhá rostlinám vytvářet chlorofyl, což je fotosyntetický pigment, který pohlcuje modrou a červenou část barevného spektra a díky kterému vypadají rostliny v našich očích zeleně. Podílí se na růstové fázi semenáčků a mladých rostlin a také na vytváření vonných silic. Modré světlo obsahují ve velkém míře hlavně metal-halidovévýbojky tzv. MH výbojky a CFL úsporné zářivky (CFL - compact fluorescent lamp).

Zelená barva (500 - 550 nm) 

Dalo by se říci, že zelená barva je pro rostliny nejméně potřebná. Dokonce i barevné pigmenty, které dokáží zelenou barvu spektra absorbovat, jsou uloženy poměrně hluboko v listech. 

Červená barva (600-699 nm) je na opačné straně barevného spektra a je potřebná pro vegetativní množení. Pomáhá mladým rostlinám vytvořit kořeny a semínkům lépe klíčit. Dospělé rostliny ji využijí na tvorbu květů a plodů. Často se používá na umělé prodloužení světleného cyklu, které se využívá při nasazování květů. Červenou barvou spektra disponují HPS sodívkové výbojky (HPS - high-pressure sodium), které nahrazují letní sluneční světlo.

Far red - vzdálená červená barva (730 nm) 

Vlnová délka této barvy se sice už nachází za hranicemi fotosynteticky aktivního záření, ale rostlina si převede část tohoto záření na klasické červené a dokáže ho taktéž využít. Rostlinám to slouží to jako pomocný signál na nasazování květů.

 

Foto: Led Grow žárovka SANSI 36W

 

Typy světel

Nejčastěji jsou grow lights ve variantě fialového světla nebo také čistě bílého. Fialová světla jsou vytvořena kombinací modrého a červeného záření, které je velmi vhodné hlavně pro mladé rostliny. Otázkou ale je, jestli je to příjemné i pro vaše oči. Pokud máte v interiéru rostliny jako estetický doplněk, nejspíš zvolíte širokospektrální žárovky, které vyzařují viditelné spektrum v bílé barvě. Tyto bílé pěstební žárovky dodávají rostlinám plné barevné spektrum, které využije ve všech životních cyklech. Je to nesporná výhoda oproti jedno/dvou složkovému spektrálnímu osvětlení nebo sodíkovým výbojkám. 

Klasické žárovky s wolframovým vláknem ani fluorescenční zářivky nejsou pro pěstování vhodné. Halogenové zářivky také nejsou vhodné ani pro pěstování, představují totiž kromě jiného i ekologickou zátěž. Nejlepším řešením pro umělé osvětlení rostlin se tak stávají LED světla. 

LED žárovky a pásky se mohou zdát dražší zpočátku na první investici, ale věřte, že jsou zase o mnoho levnější na provoz a také šetrnější pro planetu. Ušetří až o polovinu více spotřeby než běžná úsporná žárovka a mají extrémně dlouhou životnost. Nevadí jim ani časté zapínání a vypínání, což ale pro přisvěcování rostlinám nejspíš nevyužijete. Můžete si pořídit časovač nebo časové hodiny, abyste měli dokonalou kontrolu nad množstvím světla, které se k rostlinám dostane. Nemusíte myslet na zapínání každý den a zároveň se nestane, že byste na noc světlo zapomněli vypnout, a vystavili tak rostliny zbytečnému stresu nerespektováním jejich přirozeného světelného cyklu.

My z Dej mi pokojovku máme bohaté zkušenosti se zářivkami SANSI LED GROW, které využíváme v prodejně i ve skladě. Slouží nám tak dobře, že jsme se je rozhodli nabídnout i vám.

Pro začátek můžete vyzkoušet žárovku s nejmenším výkonem (15W), ale v nabídce máme i výkonnější žárovky SANSI 24W a SANSI 36W. Všechny tyto žárovky mají patici E27, kterou našroubujete do klasické objímky ve většině lampiček, lamp i lustrů. Ani ta nejsilnější žárovka netvoří zbytečné teplo, které by mohlo listy popálit, protože všechny typy žárovek jsou opatřeny keramickým podkladem, který generované teplo odvádí.

Doporučujeme tyto žárovky instalovat do výšky 30 - 120 cm nad rostlinu, v závislosti na výkonu žárovky a požadovaném množství osvětlených rostlin. Dobu svícení můžete upravit v závislosti na druhu rostliny a její životní fázi. Většině rostlin postačí zpravidla 8 - 12 hodin svícení denně

U tohoto typu osvětlení se nemusíte bát velké spotřeby energie. Vzhledem k tomu, že jsou všechny tyto žárovky v provedení LED, spotřebují oproti klasickým žárovkám mnohem méně energie. Spotřeba elektrické energie za hodinu provozu žárovky se vyjadřuje v kilowatthodinách (kWh) a např. námi doporučovaná SANSI 15W, spotřebuje za hodinu pouhých 0,015 kWh.

Teplota chromatičnosti těchto žárovek se pohybuje dle druhu od 4000 - 4400 K, což je příjemně teple bílý odstín, který se nemusíte bát použít např. v obývacím pokoji. Silnější svítivost (až 2760 lumenů), kterou vytváří nejsilnější SANSI 36W, není až tak příjemná pro oči, když se do ní zpříma zadíváte, ale slibujeme, že vaše rostliny ji budou milovat. Však ani do sluníčka se nemáme dívat zpříma, no ne?

 

Tip na závěr

Jestli jste dočetli až sem, nejspíš vás ozářilo určité množství modrého světla z obrazovky vašeho telefonu či počítače, které je škodlivé pro hormonální rovnováhu, hlavně ve večerních hodinách. Tak se běžte pro změnu na chvíli podívat na svoje pokojovky. Na chvíli se zahleďte na ty krásné zelené rostliny, vaše oči si odpočinou a třeba zjistíte, že budete muset svým pokojovkám opravdu konečně grow lights pořídit.

 

Autor: Bětka Lacinová

 

 

Napsat komentář

Veškeré komentáře budou před zveřejněním schváleny

Co hledáte?

Košík