Hoya, srdcovka našich babiček

Hoye jsou velmi oblíbenými rostlinami, o kterých se traduje, že jsou rychle rostoucí a houževnaté - s poměrně nízkými nároky na péči. Společně s rodem Sansevieria (tchyní) bychom mohli hoye zařadit mezi retro pokojovky, které byly v domácnostech našich babiček a prababiček téměř nutností. Návrat tohoto rostlinného druhu na výsluní není překvapením a o mnoha zajímavostech, péči a druzích se zmiňuje náš další článek.

Seznamte se - Hoya

Hoya nebo česky jednoduše Hoja představuje početný druh lián a keřů, který čítá přes 200 různých druhů. Tento rostlinný druh byl pojmenován britským botanikem Robertem Brownem podle Thomase Hoye pro jeho zásluhy jakožto pěstitele. Blízkými rostlinnými příbuznými jsou druhy svícníků a dischidií. 

Hoye patří mezi čeleď Apocynaceae (česky toješťovité) a většina těchto rostlin pochází z asijských zemí (Čína, Filipíny, Thajsko, Indie, Vietnam, Polynésie, Nová Guinea) nebo z Austrálie. Jedná se o vytrvalé popínavé rostliny, liány nebo keře, které se nejčastěji vyskytují v přírodě jako epifyty. Epifytem (z řeckého epi “na” a phyton “rostlina”) označujeme organismus, který neparazitickým způsobem žije na jiné rostlině a tudíž nekoření v půdě. Hoye se v přírodě mohou vyskytovat jako husté keře, které se postupně uchycují svými kořeny na stromy. Tím jejich původní kořeny v půdě odumírají a dále rostlina žije právě jako epifyt. 

Není voskovka jako voskovka

Hoye si kromě pralesů podmanily i svět pokojových rostlin. V češtině byly hoye původně označovány jako perluhy obecné, ale v dnešní době je více zažité lidové označení Voskovka. Právě s touto přezdívkou se pojí tak trochu botanická nepřesnost. Pod názvem Voskovka (rod Cerinthe) se totiž ukrývá jiný rostlinný rod bylin z čeledi brutnákovitých, mezi které patří například známá pomněnka.

Hoye si však svou přezdívku Voskovky zasluhují svým vzhledem. Jejich listy mohou být na povrchu hladké a lesklé a působí tak navoskovaným dojmem. Je tedy jasné, proč se lidové označení Voskovky natolik ujalo, a to nejen v Česku, ale také v zahraničí. V angličtině můžeme Hoye najít pod názvy Waxplant, Waxvine nebo Waxflower, kdy wax znamená “vosk”.

Dobré vztahy s mravenci

Kromě lidí si hoye dokázaly získat přízeň i jiného živočišného druhu, a sice mravenců. Mnohé hoye totiž žijí v symbiotickém vztahu s mravenci. Tyto druhy byly schopné adaptovat tvar i vzhled svých listů natolik, že z nich utvořily jakoby vyduté misky (podobně jako již dříve zmíněné příbuzné dischidie), které mravence šplhající po stromech ukrývají. S mravenci dobré vztahy udržuje například Hoya imbricata nebo Hoya darwinii. 

Foto: Hoya Wayetii

Opravdu početná rodina

Hoye jsou velmi různorodým rostlinným rodem. Některé druhy se vyznačují tlustými kožovitými listy, které se podobají sukulentům, jiné druhy mají naopak listy tenké až průsvitné. Obecně můžeme říci, že se jedná o stálezelené rostliny, které s pomocí vhodné opory (např. stromu) dorůstají až 18 metrů. Jejich listy rostou ve střídavém vzoru na tenkých stoncích a mohou být hladké nebo chlupaté. 

Mezi oblíbené a tedy i rozšířené hoye patří celozelená Hoya Australis s oválnými listy nebo Hoya Longifolia China Beans s podlouhlými listy. Listy šípovitého tvaru se zajímavou žilnatinou a texturou patří Hoya Black Margin. Mezi panašované kultivary patří Hoya Krimson Queen nebo Hoya Tricolor a Hoya Australis Lisa s nádechy růžové. Panašovanou variantu, ale s protáhlými a úzkými listy představuje mimojiné Hoya Wayetti Tricolor. Na našem eshopu můžeme najít i další typické odrůdy, které se vyznačují nepravidelnými stříbrnými skvrnami na protáhlejších listech jako Hoya pubicalyx nebo Hoya Memoria Gracilis nebo naopak na drobných šípovitých listech, kterými se pyšní Hoya krohniana Eskimo. 

Mezi méně časté odrůdy na trhu můžeme zařadit hoye s úzkými, čárovitými listy (mohou připomínat jehličky) - Hoya Retusa. Listy v podobě fazolových lusků zase vlastní Hoya Shepherdii. Zajímavým druhem je Hoya Hindu Rope nebo také Compacta, která má zkroucené a zvlněné listy, díky kterým její stonky připomínají lano nebo provaz. Hoya Obovata naopak tvoří poměrně velké a kulaté listy.

Hoya plná lásky

Velmi oblíbenou variantu zastupují hoye s velkými listy ve tvaru obráceného srdce, jmenovitě celozelená Hoya Kerrii nebo panašovaná Hoya Kerrii Variegata - právě tento druh je vyhledáván pro svůj neobvyklý vzhled, který je ozdobou nejednoho interiéru. Navíc pro milovníky (nejen pokojovek) představuje i poetický způsob daru, který pochází přímo od srdce (ať už k výročí, na únorového Valentýna nebo květnový první máj). 

Foto: Květy rostliny Hoya voní a za dobrých podmínek kvetou i v domácích pomínkách 

Překvapení - krásné květy, silná vůně

Je zřejmé, že hoye tvoří opravdu početná rodina, co se týče různosti listů. To ale není zdaleka jediný aspekt, podle kterého si můžeme hoye do domácnosti vybírat. Hoye mají totiž i různě barevná a vonící květenství, které se zpravidla objevují v rozmezí červen - říjen.

Hoye mají drobné kvítky, jejichž vzhled může připomínat malé hvězdičky. Kvítky vyrůstají ve shlucích, které jsou poměrně trvalé. Málo kdy dojde k jejich vysypání a zároveň mohou vykvétat ze stejného místa opakovaně - proto odkvetlé trsy neodstraňujeme! 

Květenství se rozlišuje barvou i velikostí. Barevné variace se pohybují od nejtypičtějších bílých odstínů po růžové, existují však i druhy se sytějšími odstíny oranžové, červené a dokonce i černé nebo zelené. Velikostně se květy pohybují od drobných v řádu milimetrů po téměř centimetrové. Květy hoyí povětšinou intenzivně sladce voní, avšak i v rámci intenzity vůně se druhy taktéž individuálně liší. 

Mezi opylovače v přirozených podmínkách patří můry, mouchy a nebo dobří známí mravenci. Může se stát, ale jde opravdu spíše o zázrak, že se i v domácích podmínkách zadaří a dojde k opylení. Poměrně lehká semena hojí se následně roznesou díky větru v podobě hedvábného chmýří.

Péče o hoyu

Hoye patří mezi rychle rostoucí pokojovky, které můžeme zařadit i mezi méně náročnější, vhodné například i pro úplné začátečníky. Avšak platí, že za vhodnou péči se vám hoya odvděčí třeba právě výše zmíněným květenstvím se sladkou vůní.

Světlo

Aby hoye dostály výroku o své rychlosti, potřebují hodně jasného nepřímého světla. Ostré přímé světlo by jim totiž mohlo popálit listy, na kterých by se vytvořily nevzhledné hnědé až černé skvrny. Hoya navíc nemá ráda změny - není proto vhodné její květináč natáčet za světlem, například pro rovnoměrný růst. Na změnu světelných podmínek může reagovat například shozením současného květenství.

Zálivka 

Jelikož mají některé druhy masité listy, ve kterých hoye zadržují vodu, není třeba rostlinu zalévat často. Pravidelnost a mírnost zálivky však rostlina jistě ocení, ještě víc pak vodu odstátou. Rozhodně se jí nebude líbit v přemokřené nebo zcela vyschlé půdě. 

Další péče

Co se týče vlhkosti nebo teploty vzduchu, nemá hoya přesně určené preference a můžeme říci, že je již velmi dobře zadaptovaná na domácí podmínky. Samozřejmě to ale neznamená, že by v zimě jako jiné pokojovky nemohla umrznout. Rosení vzduchu taktéž není třeba - rostlinu mnohem více potěší jednou za čas otření listů od prachu.

Množení a řízkování 

Hoye se dají podobně jako jiné pokojovky množit řízky svých stonků, na kterých vyrůstají vzdušné kořínky. Jsou různé způsoby kořenění, avšak mějme na paměti, že zrovna v kořenění hoyi rychlíkem opravdu nejsou. Dávají si poměrně načas, proto je třeba dávat pozor na hnilobu, která se především u využití vodního média může objevit. Osvědčeným způsobem je rostlinu nechat kořenit v namokřeném perlitu.

Nestříhat - pořád rostu!

Důležitou informací pak především pro prvo-pěstitele hoyí je, že rostlina nejprve vytvoří dlouhý a holý stonek, na kterém se až postupem času začnou vytvářet listy. Proto se nenechte zmást smutně vypadajícím výhonkem a rozhodně holé stonky nestříhejte! Listy se totiž co nevidět jistě objeví!

Pro rychlý růst je vhodné hoyím poskytnout oporu, po které se mohou - obdobně jako v přírodě - vinout. Je proto běžné, že se hoye zavinují kolem obručí různých tvarů a velikostí. Můžeme je ovšem nechat růst i volně, jako převislou pokojovku.

Substrát a přesazování

Hoye nemají na substrát přímé výhrady, dařit se jim bude i v běžném mixu substrátu pro pokojové rostliny s perlitem nebo substrátem pro orchideje - důležitá je pro ně určitá míra vzdušnosti substrátu. Proto je také vhodné myslet na drenáž - vrstvu kamínků, která umožní odtékání přebytečné vody, což zabraňuje hnilobě. 

Tato rostlina navíc ocení, pokud se může ve svém květináči mačkat a lehce tísnit. Hoye je proto vhodné přesazovat odhadem jednou za dva nebo tři roky - což je jen další vlastnost, která se řadí na seznam “Proč je hoya tak populární a oblíbená”.

Foto: Hoya Black Margin

Všemocné hoye aneb od mazlíčků k čistému vzduchu

Jak už jsme uvedli výše v textu, jsou hoye velmi různorodou rodinou, která se liší svými listy a květenstvím. Pro tuto rodinu je dále typické, že jednotlivé druhy nejsou toxické pro člověka nebo domácí mazlíčky! 

Jeden člen rodiny se však dále vyskytuje i další vlastností a nejen svými listy a květenstvím. Hoya carnosa, druh do kterého spadají mj. Krimson queen nebo Tricolor, je podle zjištění Univerzity z Georgie vynikající v čištění vzduchu, ze kterého odstraňuje znečišťující látky.

“Osobně mám hoye - voskovky velmi v oblibě. Nejsou náročné a přitom rychle rostou. Dělají mi tak radost celý rok a jsou to prostě opravdoví držáci, na které je spoleh!”

Autor: Jana Beránková