Substrát bez rašeliny? Jde to!

Foto: Národní park Kemeri v Lotyšsku s přírodními rašeliništi

Když se řekne rašelina, málo koho napadne, že je to jedna z mála složek používaná v zahradnictví, která je na prvních místech mezi materiály, které brzy přestaneme využívat. Abychom to celé pochopili, pojďme se rašelině podívat na zoubek trochu podrobněji.

Rašelina pochází z rašelinišť

Rašeliniště jsou specifické přírodní prostředí, které vzniká v důsledku akumulace rašeliny, organického materiálu, ve vlhkých a kyselých podmínkách. Jsou to mokřadní biotopy, které se nacházejí ve specifických regionech po celém světě, včetně Arktidy, subarktických oblastí, hor, pobřežních oblastí a rašelinišť ve vnitrozemí.

Rašelina je výsledkem rozkladu rostlinných materiálů v anaerobních (bez přístupu kyslíku) a kyselých podmínkách. Rašelina je složena z rozložených mechorostů, trav a jiných rostlinných materiálů, které se hromadí v rašeliništích po mnoho tisíc let. Zejména rašeliníku - druhu mechorostu, který je v rašeliništích přítomný a dorůstá zhruba 1 cm za rok.

Rašeliniště mají významnou ekologickou hodnotu, protože poskytují životní prostředí pro řadu unikátních druhů rostlin a živočichů, které jsou specializovány na tyto podmínky. Mezi ně patří například rašeliníky, vřesovce, mechovky, bobry, ptáci a obojživelníci a také řada pokojových rostlin, které z těchto oblastí pochází.

Rašeliniště také plní důležitou funkci v cyklu vody a uhlíku. Jsou schopna uchovávat velké množství vody, čímž přispívají k regulaci povrchových vod a prevenci povodní. Rašeliniště mají také schopnost vázat a uchovávat uhlík CO2, což přispívá k omezení emisí skleníkových plynů a zmírňování klimatických změn.

Vzhledem k jejich ekologické hodnotě je důležité chránit rašeliniště a předcházet jejich ničení. V minulosti byla rašelina těžena jako palivo nebo pro využití v zahradnictví, což mělo negativní dopad na tato citlivá přírodní prostředí. Dnes se kladením většího důrazu na ochranu životního prostředí a udržitelnost se snaží minimalizovat využívání rašeliny a hledat alternativní substráty a zdroje energie.

Co je rašelina?

Proces tvorby rašeliny je pomalý a probíhá po mnoho tisíc let. Převážně se jedná o shnilé kořeny rašeliníku, které rostou pouhý 1mm za rok a rozkládající se další látky. Vzhledem k rychlosti, jakou roste, se v tomto případě mluví o neobnovitelném zdroji. Výsledkem rozkladu těchto látek bez přítomnosti kyslíku je "substrát" hnědé nebo černé barvy s vysokým obsahem uhlíku.

Lze vůbec pěstovat bez rašeliny?

Ano! Pro pěstování našich rostlin bez rašeliny využíváme alternativní materiály, které splní to, co rostliny potřebují. Pro ty, co doma nemusí mít rostliny v substrátu můžeme doporučit hydroponické pěstování, které je zhruba nejekologičtější alternativou pěstování, protože nejsou prakticky zapotřebí žádné materiály, nepočítáme-li do toho nějaký ten květináč (obal), pár pomůcek a hydroponické pěstební médium (keramzit, managreen ad.) Další alternativou jsou substráty, které jsou ekologičtější a nemusí se kvůli jejich těžbě drancovat naše země. Mezi takové materiály patří např. kokosové vlákno. A přesně na to, se v dnešním článku trochu zaměříme. Dalšími alternativami pro rašelinu jsou zajisté také kompost, různé druhy kůry a další média.

Foto: Rozmíchané kokosové vlákno připravené pro rostliny

Tip číslo 1. Kokosové vlákno

Čím je kokosové vlákno výjimečné? Kokosové vlákno nebo substrát má spoustu výhod, které běžná zemina nemá a díky nim je kokosové vlákno v posledních letech mnohem častěji používané při pěstování rostlin.

• zadržuje velké množství vody a živin, které pak dodá kořenům
• je vzdušné a i při zalití vodou dodává lépe kyslík ke kořenům
• přebytečná voda rychleji odtéká a méně dochází k zahnívání kořenů v důsledku přelití
• má optimální pH pro rostliny a při jiné míře pH lze pracovat s různými hnojivy ad. přípravky, kterým můžete pH změnit.
• kokosovém vlákno nepráší a práce s ním je více čistá.
• pořizovací cena kokosového vlákna je kupodivu malá, vzhledem k množství, které z jedné lisované cihly dokážete udělat, zvlášť, pokud budete přimíchávat s dalšími meteriály.

Svými vlastnostmi kokos v mnoha ohledech překonává rašelinu, ale na rozdíl od něj je neutrální a neobsahuje žádné živiny. Na to je potřeba pamatovat při přesazování do kokosových substrátů, protože bude nutné rostlinám dodávat živiny hnojivy.

Kokosové vlákno je přírodní surovina, která obsahuje minimální množství živin dostupných pro rostliny. S výjimkou sodíku (Na) a draslíku (K) nenabízí kokos významné zdroje živin. Nezpracovaný kokos má v porovnání s rašelinou vysoký obsah sodíku a draslíku, což vede k vysoké kapacitě výměny kationtů (CEC). Během zavlažování se postupně uvolňuje sodík a draslík, které se vážou na kokosové částice nahrazující ionty, jako je vápník a hořčík. V důsledku toho může dojít k nadbytku draslíku a současnému nedostatku vápníku nebo hořčíku.

V obchodech běžně můžete sehnat kokosové vlákno v lisovaných cihlách nebo kostkách, které stačí do poloviny jeho výšky položit do vody a za pár mnut cihla až 5x nabyde na svém objemu. Pokud se navíc rozhodnete kokosové vlákno smíchat s dalšími materiály o to více vám ještě objem nového substrátu nabyde a budete mít poměrně velké množství nového média na přesazování vašich pokojovek. Pokud se bojíte, že budete kokosový substrát přelévat, můžete ho promíchat s perlitem nebo do něj přidat další materiály, kterým ho ještě více provzdušníte. Myslete ale na to, že kokosové vlákno pár dní bez dozoru ve velmi parných dnech může rychle vyschnout, což u něj není žádoucí. Zvláště u rostlin, které sami o sobě velmi pijí vodu, např. Ibišek, Chlorophytum variegatum, bylinky a další. je lepší již neprovzdušňovat a naopak je spíše smíchat s něčím, co ještě více zpomalí vysychání, např. s jinou zeminou nebo drobným keramzitem...

V naší nabídce najdete ne jen kokosové vlákno, ale i míchané substráty bez rašeliny, podívejte se na naši nabídku.

Autor: Martin Seidl