Řízkování aneb jarní sestřih pokojovek a jejich množení!

Jaro je v plném rozkvětu, tak nastává čas vytáhnout nůžky a nože, abychom z naší (za zimu zdevastované nebo zdivočelé) zelené džungle udělali zase útulné království. 

Proč, kdy a jak na řízkování a sestřih pokojovek si podrobně popíšeme a vysvětlíme v tomto článku, tak čtěte dál!

Proč?

Každá pokojovka je jiná, stejně jako každý pěstitel. Z toho důvodu to u vás doma po zimě může vypadat různě. Některé rostliny můžou být zvadlé, mít opadané listy, uschlé části… nebo naopak mohly narůst do prapodivných tvarů, nehezky se vytáhnout za ubývajícím světlem. Některé druhy (například svícníky nebo philodendrony, scindapsusy) mohly své majitele zklamat dlouhými mezerami mezi další řadou listů nebo i holými stonky zcela bez nich.

Pokud některá z vašich pokojovek odpovídá popisu výše, tak právě ta jarní sestřih potřebuje jako sůl! Proč tedy řízkujeme a stříháme? 

Důvodů je opravdu mnoho, ale mezi ty nejčastější patří především tyto:

• Velká, bohatá pokojovka

Chtěli byste květináč zaplněný až po okraj vaší oblíbenou rostlinou? Řízkujte! Tím, že rostlinu seřízneme, vystresujeme ji k tomu, aby vytvořila nový růstový bod a tím se postupně rozvětvila. Když necháme řízky zakořenit (a jak na to se v tomto článku dozvíte), můžeme je sesadit zpět k mateřské rostlině a tím ji zahustíme dalším rostoucím výhonkem.

Na obrázku je rostlina, která vznikla z několika řízků sesazených do jednoho květináče. Takto bohatý pothos Manjula „Happy leaf“ můžete zakoupit i na našem eshopu.

• Pokojovka přerůstá nebo chceme víc pokojovek!

Řízkováním můžeme ulehčit mateřské rostlině, které zbyde více energie pro vlastní růst, a navíc si můžeme vypěstovat ze zakořeněných řízků svá vlastní rostlinná miminka. Ty si můžeme nechat nebo jimi podarovat své okolí.

TIP: Slyšeli jste o tzv. rostlinné štafetě nebo rostlinném „green swapu“? Ne? Pokud máte doma přemíru řízků nebo pokojovky, se kterými jste si úplně nepadli do oka (nebo vás začaly vystěhovávat z vlastního bytu), zkuste je vyměnit (swapnout) za nějakou jinou, třeba přes facebookové skupiny jednotlivých měst (př. green swap Olomouc, Zelený swap) nebo přijďte k nám na prodejnu, kde jedno takové swapovací místo máme! 

• Pokojovce se nedaří, je suchá, žlutá… prostě se na ní nedá dívat.

Smutná realita je taková, že ne všechny pokojovky nás budou naplňovat štěstím a budeme je mít napořád. Žluté nebo suché části však nutně neznamenají definitivní konec a popelnici (nebo hrobeček na kompostu). 

Odstraněním těchto odumírajících částí rostliny pomůžeme především sobě (pěstitelům), protože nám pak rostliny nebudou připomínat onu smutnou realitu. Zároveň tím chráníme i ostatní pokojovky, protože právě odumírající části přitahují všemožné škůdce (a to je teprve noční můra)!

Kdy?

Pokojovky můžeme řízkovat prakticky kdykoliv… ovšem i zde je pár faktorů, které bychom si měli před definitivním „šmik“ uvědomit.

• Zdroj energie

Pokud pokojovce začne odumírat (schnout nebo žloutnout) list, zkuste ještě chvíli po nůžkách nesahat. Myslete na to, že rostlina si z takového listu bere živiny a postupně ho „vysává“ ve svůj prospěch. Ovšem z preventivního důvodu (škůdci) i z estetického hlediska je třeba zvážit, jak dlouho vydržíte nůžky nepoužít. ☺

• Příliš stresu škodí každému

Mějte na paměti, že každý náš zákrok vykonaný na pokojovce (z jakkoliv láskyplného důvodu) pro ni znamená stres. Přesazení – stres. Přemístění a změna podmínek – stres. A řízkování? – taky stres. I když je příroda úžasná a dokáže si s ledasčím nepochopitelně poradit, bylo by lehkomyslné a zbytečné ji takto zkoušet. Prokažme naší domácí zeleni laskavost a stres jí postupně dávkujme – třeba s několika (tý)denními rozestupy.

TIP: Rostlinu, která je ve stresu, můžeme poznat například podle změněných listů (zvadlé, zplihlé) nebo podle toho, že přestane růst. Proto pokud vaše pokojovka aktivně roste, je větší pravděpodobnost, že ji řízkováním neublížíte.

• Zima

Zimní období je vlastně jeden velikánský stres a pokud chcete, aby jej naše rostlina zvládla co nejlépe, pamatujte na pravidlo třikrát NE: nepřesazovat, nehnojit a hlavně neřízkovat!

Obecně se dá říct, že nejvhodnější čas pro pořádný sestřih je na podzim (odlehčíme pokojovce na zimu a do jara nám zakoření řízky) nebo na jaře.

Jak? 

Nejjednodušší metoda řízkování a množení pokojovek je skrze jejich kolínka, které mají vzdušné kořeny. Na obrázcích můžete vidět, jak vypadají vzdušné kořeny oblíbených a častých pokojovek: pothosů, philodendronů, monster a svícníku.

Monstera Adansonii „Monkey mask“ a viditelné vzdušné kořeny.

Panašovaný svícník (ceropegia woodi variegata) a jeho vzdušné kořeny.

Ještě jednou a více zblízka na řízku pothosu neon: 

Samotné kolínko je pro množení těchto rostlin tou nejzásadnější částí – a tím se liší například od peperomií (pepřinců), které se rozmnožují bez nich. Kolínko totiž obsahuje jak potenciál k růstu nových kořenů, tak i potenciál k růstu zcela nové rostliny. Bez kolínka logicky nebudeme mít ani kořeny ani rostlinu – a o tom to celé je. Jenom z listu bez kořínku nám nikdy nevyroste nová rostlina (například u fíkusů vám samotný list sice může zakořenit, ale nikdy nebude dál růst).

Rostlinu vždycky seřízneme pod kolínkem cca 1-2 cm, ze kterého chceme mít novou rostlinu.

Pozor! Nůžky nebo nůž, kterými budete pokojovku množit, pečlivě umyjte nebo vydezinfikujte. Předejdete tak možnému nakažení mateřské rostliny i řízku z nečistot na ostří.

Kolínko začne být aktivní, jakmile se dostane do kontaktu s vlhkem nebo vodou. Během pár týdnů se začnou objevovat kořeny, díky kterým řízek získá energii k tomu, aby mohl začít růst.

Jakým způsobem bude rostlina pokračovat v růstu záleží, jaký typ řízku máme:

• Vrcholový řízek (top cutting) 

Jedná se o řízek, který obsahuje kolínko již s aktivním růstovým bodem, jak můžeme vidět na obrázku. Takto zasazený zakořeněný řízek dále pokračuje v růstu – jedná se o nejrychlejší variantu množení.

• Stonkový řízek (stem cutting) + foto stonkový řízek + stonkový řízek nový růst

Tento řízek obsahuje kolínko bez aktivního růstového bodu. Jde prakticky o řízek z prostřední části rostliny. Obsahuje pouze kolínko, ze kterého vyrostou kořeny a obyčejně jeden list, který vytváří pro řízek energii. Jedná se o pomalejší variantu množení, a to z toho důvodu, že se potenciální růstový bod v kolínku teprve aktivuje – postupem času. Během této časové prodlevy se pořádně listem pokochejte, protože jakmile z kolínka vyroste nová rostlina, tento list z původní rostliny pravděpodobně odumře. Také se připravte na to, že rostlina ze stonkového řízku bývá ze začátku menší – pokojovce chvíli trvá, než zesílí natolik, aby mohla mít stejně velké listy jako její matka. 

• Holý „vlhký“ řízek (wet stick cuttting)

Takto označujeme řízek, který je holý – bez listů. Mohlo by vás napadnout, že tím pádem je k ničemu, ale není to pravda. Pokud váš řízek obsahuje kolínko, pořád z něj může být nová rostlinka. Jde ale o nejpomalejší metodu ze všech. Je třeba jej často ve vodě (nebo v jiném vlhkém médiu) pozorovat, jestli neuhnívá. Protože neobsahuje list, který by mu poskytnul potřebnou energii k růstu, roste velmi pomalu a stejně jako ze stonkového řízku z něj bude drobná, malá rostlinka, která časem zesílí a zmohutní. Na to krásné se ale přece vyplatí si počkat, ne? 

TIP k zakořeňování řízků: čerstvé řízky můžeme dát do vody (pokud se chceme kochat růstem kořínků) hlíny nebo i jiného vlhkého média (rašeliník). Pokud bychom chtěli jejich růst podpořit a i urychlit, můžeme sáhnout třeba po lignohumátu (výživa a podpora kořenového systému), který zředíme s vodou dle návodu. Další možností je použít stimulátor kořenů (bílý prášek), který opatrně nasypeme na řízek v místech, kde má vzdušné kořeny. 

Přejeme vám, aby jarní zkracování proběhlo bez problémů (a bez případných slz, kdyby náhodou… vždycky všechno jednou doroste!).

Střihu zdar a řízky všem!

Jana Beránková