Řízkování aneb jarní sestřih pokojovek a jejich množení!

Jaro je v plném rozkvětu, tak nastává čas vytáhnout nůžky a nože, abychom z naší (za zimu zdevastované nebo zdivočelé) zelené džungle udělali zase útulné království. 

Proč, kdy a jak na řízkování a sestřih pokojovek si podrobně popíšeme a vysvětlíme v tomto článku, tak čtěte dál!

Proč řízkovat rostliny?

Každá pokojovka je jiná, stejně jako každý pěstitel. Z toho důvodu to u vás doma po zimě může vypadat různě. Některé rostliny můžou být zvadlé, mít opadané listy, uschlé části nebo naopak mohly narůst do prapodivných tvarů, nehezky se vytáhnout za ubývajícím světlem. Některé druhy (například svícníky nebo philodendrony, scindapsusy) mohly své majitele zklamat dlouhými mezerami mezi další řadou listů nebo i holými stonky zcela bez nich.

Pokud některá z vašich pokojovek odpovídá popisu výše, tak právě ta jarní sestřih potřebuje jako sůl! Proč tedy řízkujeme a stříháme? 

Důvodů je opravdu mnoho, ale mezi ty nejčastější patří především tyto:

Velká, bohatá pokojovka
Chtěli byste květináč zaplněný až po okraj vaší oblíbenou rostlinou? Řízkujte! Tím, že rostlinu seřízneme, vystresujeme ji k tomu, aby vytvořila nový růstový bod a tím se postupně rozvětvila. Když necháme řízky zakořenit (a jak na to se v tomto článku dozvíte), můžeme je sesadit zpět k mateřské rostlině a tím ji zahustíme dalším rostoucím výhonkem.

Pokojovka přerůstá nebo chceme víc pokojovek!
Řízkováním můžeme ulehčit mateřské rostlině, které zbyde více energie pro vlastní růst, a navíc si můžeme vypěstovat ze zakořeněných řízků svá vlastní rostlinná miminka. Ty si můžeme nechat nebo jimi podarovat své okolí.

Pokojovce se nedaří, je suchá, žlutá… prostě se na ní nedá dívat.
Smutná realita je taková, že ne všechny pokojovky nás budou naplňovat štěstím a budeme je mít napořád. Žluté nebo suché části však nutně neznamenají definitivní konec a popelnici (nebo hrobeček na kompostu). 

Odstraněním těchto odumírajících částí rostliny pomůžeme především sobě (pěstitelům), protože nám pak rostliny nebudou připomínat onu smutnou realitu. Zároveň tím chráníme i ostatní pokojovky, protože právě odumírající části přitahují všemožné škůdce (a to je teprve noční můra)!

Sdílení lásky
Množení je fantastický způsob, jak se podělit o svou vášeň s ostatními, vypěstovat celé nové rostliny a podělit se o ně s dalšími pěstiteli. Své řízky můžete vyměňovat na tzv. swapech. My sami pořádáme akci Dej mi řízek, kterou navštěvuje spoustu nadšených pěstitelů, začátečníků i pokročilých. První letošní swap rostlin proběhne již 13. 4. 2024 od 13:00 před naší prodejnou na adrese: Sokolovská 377/141, Praha 8.

 

Kdy množit rostliny?

Pokojovky můžeme řízkovat prakticky kdykoliv. Ovšem i zde je pár faktorů, které bychom si měli před definitivním „šmik“ uvědomit.

Příliš stresu škodí každému
Mějte na paměti, že každý náš zákrok vykonaný na pokojovce (z jakkoliv láskyplného důvodu) pro ni znamená stres. Přesazení – stres. Přemístění a změna podmínek – stres. A řízkování? – taky stres. I když je příroda úžasná a dokáže si s ledasčím nepochopitelně poradit, bylo by lehkomyslné a zbytečné ji takto zkoušet. Prokažme naší domácí zeleni laskavost a stres jí postupně dávkujme – třeba s několika (tý)denními rozestupy.

TIP: Rostlinu, která je ve stresu, můžeme poznat například podle změněných listů (zvadlé, zplihlé) nebo podle toho, že přestane růst. Proto pokud vaše pokojovka aktivně roste, je větší pravděpodobnost, že ji řízkováním neublížíte.

Zima
Zimní období je vlastně jeden velikánský stres a pokud chcete, aby jej naše rostlina zvládla co nejlépe, pamatujte na pravidlo třikrát NE: nepřesazovat, nehnojit a hlavně neřízkovat!Obecně se dá říct, že nejvhodnější čas pro pořádný sestřih je na podzim (odlehčíme pokojovce na zimu a do jara nám zakoření řízky) nebo na jaře.

Co je potřeba k množení rostlin?

Některé pomůcky jsou potřebné a některé jen hezky doplní vaše potřeby k pěstování rostlin. 
Rostlina 
Je jasné, že k množení budete potřebovat rostlinu! Vyberte si tedy zdravou rostlinu, kterou chcete použít - ačkoli lze množit mnoho rostlin, některé jsou úspěšnější než jiné, takže výběr rostliny bude záviset na tom, stejně jako způsob množení. Baby rostlinky nedoporučujeme množit, jsou na to ještě slabé a mladé. Čím je rostlina starší, tím bude odrostlejší a více z ní získáte. 

Vybraný nástroj
Sterilizované nůžky nebo nůžky na stříhání - čisté nástroje (vydezinfikované) sníží riziko přenosu chorob nebo škůdců mezi rostlinami.

 

Médium pro pěstování v květináčích
Pro začátek množte rostliny ve vodě, poté může zkusit další média jako jsou: rašeliník, vermikulit, keramzit či perlit. Kořenit můžete i v substrátu, ale v tom případě je nutné častěji dohlížet na vlhkost v substrátu. Nikdy by neměl vyschnout.  Vše bude záležet na tom, čemu dáváte přednost, nebo na rostlině, kterou jste si vybrali k množení, ale o tom později. 

Květináče 
Připravte si několik květináčů nebo mělkých plastových misek (s drenážními otvory), do kterých budete nové rostliny sázet. Obecně platí, že vaše řízky ještě nemají kořeny, takže pro začátek nepotřebujete mnoho substrátu (tím se také sníží možnost hniloby). Pokud řízky vkládáte do vody, mějte po ruce skleněný hrnek nebo sklenici. Nebo třeba naši řízkovací stanici.

Lignohumát
Přípravek, který pomůže rychlejšímu růstu kořenů. Zakoupíte ho i u nás na prodejně.

Dalšími materiály, které je vhodné mít po ruce, jsou: konvička na zalévání, podložka pod květináč, rukavice, rozprašovač na mlžení řízků při jejich růstu a dešťová voda nebo odstátá voda (vodu, kterou jste si napustili z vodovodu a nechali stát přes noc) na zalití řízku ve sklenici.

Jaké jsou nejčastější způsoby řízkování rostlin? 

 

Nejjednodušší metoda řízkování a množení pokojovek je skrze jejich kolínka, které mají vzdušné kořeny. Na obrázcích můžete vidět, jak vypadají vzdušné kořeny oblíbených a častých pokojovek: pothosů, philodendronů, monster a svícníku.

Monstera Adansonii „Monkey mask“ a viditelné vzdušné kořeny.

 

Panašovaný svícník (ceropegia woodi variegata) a jeho vzdušné kořeny.

Ještě jednou a více zblízka na řízku pothosu neon: 

Samotné kolínko je pro množení těchto rostlin tou nejzásadnější částí – a tím se liší například od peperomií (pepřinců), které se rozmnožují bez nich. Kolínko totiž obsahuje jak potenciál k růstu nových kořenů, tak i potenciál k růstu zcela nové rostliny. Bez kolínka logicky nebudeme mít ani kořeny ani rostlinu – a o tom to celé je. Jenom z listu bez kořínku nám nikdy nevyroste nová rostlina (například u fíkusů vám samotný list sice může zakořenit, ale nikdy nebude dál růst).

Rostlinu vždycky seřízneme pod kolínkem cca 1-2 cm, ze kterého chceme mít novou rostlinu.

 

 Kolínko začne být aktivní, jakmile se dostane do kontaktu s vlhkem nebo vodou. Během pár týdnů se začnou objevovat kořeny, díky kterým řízek získá energii k tomu, aby mohl začít růst.

Jakým způsobem bude rostlina pokračovat v růstu záleží, jaký typ řízku máme:

Vrcholový řízek (top cutting) 
Jedná se o řízek, který obsahuje kolínko již s aktivním růstovým bodem, jak můžeme vidět na obrázku. Takto zasazený zakořeněný řízek dále pokračuje v růstu – jedná se o nejrychlejší variantu množení.

Stonkový řízek (stem cutting)

Tento řízek obsahuje kolínko bez aktivního růstového bodu. Jde prakticky o řízek z prostřední části rostliny. Obsahuje pouze kolínko, ze kterého vyrostou kořeny a obyčejně jeden list, který vytváří pro řízek energii. Jedná se o pomalejší variantu množení, a to z toho důvodu, že se potenciální růstový bod v kolínku teprve aktivuje – postupem času. Během této časové prodlevy se pořádně listem pokochejte, protože jakmile z kolínka vyroste nová rostlina, tento list z původní rostliny pravděpodobně odumře. Také se připravte na to, že rostlina ze stonkového řízku bývá ze začátku menší – pokojovce chvíli trvá, než zesílí natolik, aby mohla mít stejně velké listy jako její matka. 

Takto označujeme řízek, který je holý – bez listů. Mohlo by vás napadnout, že tím pádem je k ničemu, ale není to pravda. Pokud váš řízek obsahuje kolínko, pořád z něj může být nová rostlinka. Jde ale o nejpomalejší metodu ze všech. Je třeba jej často ve vodě (nebo v jiném vlhkém médiu) pozorovat, jestli neuhnívá. Protože neobsahuje list, který by mu poskytnul potřebnou energii k růstu, roste velmi pomalu a stejně jako ze stonkového řízku z něj bude drobná, malá rostlinka, která časem zesílí a zmohutní. Na to krásné se ale přece vyplatí si počkat, ne? 

 

Listové řízky - na fotografii je kořenící list Peperomia raindrop
Odstraňte zdravý list z rostliny. U některých rostlin můžete použít celý list, u jiných jen část.Připravte si nádobu s kvalitní, dobře propustnou zeminou. List (nebo část listu) položte na povrch zeminy.U některých rostlin, jako jsou sukulenty, je dobré nechat list několik dní vyschnout než jej položíte na zeminu, aby se předešlo hnilobě. Udržujte půdu mírně vlhkou.Po nějakém čase by měly na řízku začít vyrůstat malé kořeny a nové rostliny.

 Příklad: Sedum burrito, Peperomia argyreia

 Množení pomocí listových řízků: Tento způsob množení je trochu náročnější, ale umožňuje získat více nových rostlin z jediného listu. List Sansevierie se nejprve ostrým nožem nebo nůžkami přeřízne na menší části, každou asi 5-10 cm dlouhou. Důležité je si pamatovat, který konec byl nahoře a který dole, protože řízek musí být zasazen v původním směru růstu. Řízky se pak ponechají na vzduchu několik dní, aby se řez zahojil, a poté se zasadí do vlhkého substrátu pro sukulenty s řezanou částí dolů. Po několika týdnech by měly řízky vytvořit kořeny a začít růst nové listy.

 

Dělením - na fotografii dělíme Spathiphyllum Alana
Množení rostlin dělením je jednoduchý a efektivní způsob, jak z jedné rostliny vytvořit více nových. Tato metoda se často používá pro trsnaté rostliny nebo rostliny s oddenky, jako jsou třeba kapradiny, orchideje, nebo mnoho druhů sukulentů.

Níže je základní postup:Nejprve rostlinu opatrně vyjměte z květináče. Pokud je rostlina pevně zakořeněná, může být potřeba květináč jemně stlačit, aby se rostlina uvolnila.Jemně očistěte kořeny od přebytečné zeminy. To vám umožní lépe vidět strukturu kořenů a oddenků.Rostlinu rozdělte na menší části tak, aby každá měla několik zdravých listů a dostatek kořenů. To můžete udělat ručně nebo pomocí ostrého nože.Nově vytvořené rostliny zasaďte do květináčů s kvalitním substrátem, květináč musí být tak akorát, aby nově zasazená rostlina mohla spokojeně zakořenit. Pokud byl před dělením rostlin substrát suchý, je na čase ho po zasazení rostlin zalít.

Rostliny umístěte na světlé stanoviště, aby rostlina lépe zakořenila. 

Příklad: Zamioculcas zamiifolia, Sanseviera laurentii

Odnožemi
Odnož je obvykle dlouhý, tenký výhonek, který roste z báze mateřské rostliny nebo ze stonku rostliny. Některé rostliny, jako jsou například některé druhy sansevierií nebo peperomii, vytváří odnože přirozeně.

Odnož se odřízne od mateřské rostliny pomocí ostrých a čistých nůžek nebo nože. Je důležité zajistit, aby byly nástroje čisté pro předcházení zanesení možných infekcí na rostlinu. Na odnoži by měly být odstraněny veškeré listy v blízkosti spodního konce. Tím se zlepší šance na úspěšné zakořenění, protože rostlina může soustředit energii na tvorbu kořenů místo udržování listů.

Množení pomocí odnoží: Tento způsob množení je nejjednodušší a nejrychlejší. Sansevieria produkuje oddenky, malé rostlinky, které rostou z báze mateřské rostliny. Tyto oddenky lze jednoduše oddělit ostrým nožem nebo nůžkami, ideálně sterilizovanými, aby se předešlo jakýmkoliv infekcím. Po oddělení by měla být nová rostlina ponechána několik dní na vzduchu, aby se řez zahojil, a poté může být vysazena do substrátu pro sukulenty.

Příklady: Sansevieria moonshine, Pilea peperomiodes

 

Výběžky
Výběžky jsou dlouhé, rostoucí stonky, které vytvářejí některé druhy rostlin, včetně mnoha pokojových rostlin. Tyto výběžky často vyrůstají z báze rostliny a směřují ven nebo dolů, v závislosti na druhu rostliny. Na konci těchto výběžků se často objevují malé rostlinky.

Množení pokojových rostlin výběžky obvykle spočívá v oddělení těchto malých rostlinek od mateřské rostliny a jejich zasazení do půdy nebo vody, aby se vyvinuly v samostatné rostliny. Rostlinky na konci výběžků mají často vlastní malé kořeny, což jim umožňuje rychle se usadit a růst samostatně.

 

Semeny
Semena můžete získat z vlastní rostliny, pokud kvete a produkuje semena, nebo je můžete zakoupit. Pokud sbíráte semena z vlastní rostliny, počkejte, až plod dozraje a otevře se, a poté semena pečlivě vyjměte.

Semena položte na namočenou vatu a nechte vyklíčit. Nádobu se semeny vystavte  jasnému, ale ne přímému světlu. Jakmile semena vyklíčí, budou potřebovat více světla. Počkejte, až sazenice vyvinou první skutečné listy a jejich stonek bude mít prvotní kořínky. Poté je můžete přesadit do samostatných květináčů.

 

Hřížení/ Air layering
Je technika rozmnožování rostlin, která se používá hlavně u dřevin, ale je aplikovatelná i na některé pokojové rostliny.Tato technika spočívá ve vyvolání kořenového růstu přímo na kmeni nebo větvi rostliny, zatímco ta je stále připojená k mateřské rostlině. Po vytvoření kořenů se nová rostlina oddělí a rovnou vysadí samostatně.
Vybereme si zdravý výhon nebo větev na rostlině, kterou chceme rozmnožit.Zhruba v polovině výhonu uděláme malý řez nebo odstraníme kůru, aby byl vidět bílý dřevitý vnitřek. Ranu zabalíme do vlhkého mechu/rašeliníku nebo jiného substrátu a toto obalíme průhlednou fólií. Tím vytvoříme malý skleníkový efekt, který udržuje vysokou vlhkost a podporuje zakořenění.

Po několika týdnech by se měly objevit kořeny. Jakmile je kořenový systém dostatečně silný, větev se od mateřské rostliny odřízne a zasadí se do substrátu.

Air layering je mnohem složitější než například množení pomocí řízků, ale má jednu velkou výhodu. Protože je nová rostlina po celou dobu připojená k mateřské rostlině, dostává od ní živiny a vodu, a tak je mnohem pravděpodobnější, že přežije a vyvine silný kořenový systém.

 

 Doufáme, že díky našemu článku zvládnete množit své rostliny levou zadní! Nezapomeňte být trpěliví (kořeny se nevytvoří přes noc) a bavte se při tom, koneckonců jde o pokus, a tak je třeba to tak brát. Tak nůžky do ruky a jde se na věc!