Sansevieria aneb tchyně do každé domácnosti

Sansevieria je rod vytrvalých sukulentních rostlin, které se řadí do čeledi chřestovité. Pocházejí z Afriky, první rozpoznané exempláře se vyskytovaly i na Madagaskaru, v jižní Asii, v Indii i na Srí Lance. Její těžko vyslovitelný botanický název (Ale nebojte se toho! Vyslovujte zřetelně SAN-SE-VI-É-RIA) je údajně památkou na italského šlechtice Raimonda di Sangro, prince ze Sansevero, který žil v 18.století. Kromě záliby v pěstitelství pokojových a skleníkových rostlin je znám jako vynálezce, spisovatel, voják a alchymista.

Česky se tyto rostliny někdy označují jako tenura, lidově tchynin jazyk (nejspíše pro její nezničitelnost, jakmile ji jednou získáte, už se jí nezbavíte :-) ). V angličtině se jí říká snake plant (hadí rostlina, kvůli její kresbě na listech) nebo také snake tongue (hadí jazyk) či mother-in-law tongue (tchynin jazyk).

Dnes je do rodu Sansevieria zahrnuto již okolo 80 druhů. Proto si mnozí milovníci pokojovek vystačí pouze se sbírkou těchto rozmanitých druhů. Některé z nich můžete najít i u nás na e-shopu. Jednotlivé druhy se liší ve velikostech, tvarech a barevných variantách. Jedno ale mají společné. Vypadají honosně, dramaticky a zároveň dokonale minimalisticky. Možná i to je důvodem pro jejich obrovskou oblíbenost již po několik staletí. V moderních minimalistických interiérech působí jako skvělá ozdoba, ale najdou uplatnění opravdu kdekoli. Takto nenáročnou rostlinu, která je zároveň zdraví prospěšná, jen tak nenajdete.

Nejoblíbenější pokojovka?

Ať se zeptáte kohokoli, vsadíme se, že všichni budou vědět, co je to tchynin jazyk. Pro svoji nenáročnost jsou oblíbené začátečníky i zkušenými pěstiteli. 

Vzpomínáte na školní chodby? Čekárny u lékaře? Kanceláře na úřadech? Tam všude jste určitě zahlédli typické zástupce sansevierií. Vypovídá to něco o této rostlině? Ano! Opravdu se totiž dokáže přizpůsobit snad každému prostředí, přežije i v nuzných podmínkách, netrpí na škůdce a co víc, bude vypadat stále dobře. Vlastně bude i ráda, když na ní skoro zapomenete a zalijete ji zhruba jednou za měsíc. 

Někteří lidé ji nemají rádi právě kvůli tomu, že byly ‘’tchyně’’ všudypřítomné a nikdo o ně ve společných prostorách nepečoval, nebyly mnoho let přesazené, jejich dlouhé listy kvůli tomu nedržely vzpřímeně, byly celé zaprášené… Doma to prosím nenechávejte dojít do takových rozměrů, alespoň minimální péči si tyhle vděčné krásky zaslouží!

Jak o ni pečovat?

Světelné podmínky

Sansevierie jsou často označovány jako rostliny do tmavých místností s minimem světla. Mají totiž zvláštní dar v těchto podmínkách přežít a stále vypadat dobře. Nebude jim to nijak extrémně vadit. To ale neznamená, že je musíte za každou cenu takto pěstovat. Kdyby si samy mohly vybrat, určitě by si zvolily středně světlé až světlé prostory. Budou dokonce spokojené i na okenním parapetu s přímými slunečními paprsky. Také platí, že čím více světla se jim dostane, tím rychleji rostou.

Zálivka

U sansevierií platí jedno zásadní pravidlo - vždy, když je budete chtít zalít, odložte konvičku, rozdýchejte svoji nutkavou potřebu o rostlinu pečovat a ještě pár dní počkejte. Cca po týdnu se na rostlinu znovu podívejte, zkuste strčit prst do substrátu a jestli nebude úplně suchý, zase vyčkejte. Tyto rostliny (resp. jejich část) zabije opravdu máloco tak spolehlivě jako ulití a následná hniloba kořenů a listů.

Vodu totiž zadržují ve svých listech, proto jim opravdu nemusíte dopřávat časté zalévání. Vyhovuje jim suchá půda a zalít můžete až po několika týdnech - důkladně, nechat substrát nasáknout a pak zase 3-4 týdny nechat být. Toto se nám osvědčilo jako nejlepší cesta k jejich spokojenosti. Zde bychom doporučili pěstování sansevierií v terakotových květináčích. Ty jsou totiž porézní a ‘dýchají’. Substrát v nich rychleji vyschne a málokdy se stane, že by rostlina uhnila.

Na přehnanou zálivku dejte ještě větší pozor v zimě a na místech, kde se jim dostává málo slunečního světla. 

V zálivce během růstové sezóny (jaro-podzim) je můžete občasně přihnojit.

Vhodný substrát

Již jsme zmiňovali, že sansevieriím vyhovuje sušší substrát, ale zopakujeme to tu ještě jednou, protože to je pro ně opravdu důležité. Pokud chcete, aby byla vaše rostlina spokojená, zasaďte ji do dobře propustného substrátu. Docílit toho můžete přidáním velkého podílu perlitu nebo piniové kůry, které substrát provzdušní. Použít můžete i speciální substrát pro sukulenty, ale v tomto případě budete muset zalévat o něco častěji, než bylo zmíněno, protože voda tímto substrátem proteče velmi rychle a zachytí se v ní pouze minimálně. Nebo do tohoto mixu přidejte podíl rašeliny či kokosového vlákna, které mají schopnost vodu zadržet. Při zasazení sansevierie do lehkého substrátu, jako je substrát pro sukulenty bez výše zmíněných příměsí, je možné, že tam nebude dobře uchycena a bude se viklat. Jsou to totiž rostliny dlouhověké a mohou dorůstat až do velikosti dvou metrů. Nezapomeňte ani na dobrou drenáž z keramzitu.

Přesazování a množení

Tyto rostliny rostou poměrně pomalu, a nepotřebují tedy přesazovat nijak často. Porostou rychleji, pokud budou mít dostatek světla a budete je častěji přesazovat do vždy o něco většího květináče. Pak se ale taky stane, že mohou být zbytečně vytáhlé a listy přepadávají. Proto se s tím nemusíte zbytečně trápit a pěkných pár let je klidně nechte v jednom květináči a vyčkejte až do doby, než kořeny začnou prorůstat odtokovými dírami květináče.

Když budete chtít svoji sansevierii namnožit, nejjednodušší způsob, jak to udělat je, rozdělit její trsy. Nebojte se a dejte se do toho. Opravdu jednotlivé trsy roztrhejte, a rozsaďte je. Takové množení snáší velice dobře.

Dalším způsobem množení je nechat ustřižené listy zakořenit ve vodě. Potrvá sice nějakou chvíli, než pustí kořínky, ale několik těchto vzpřímených mečovitých listů ve váze s vodou vypadá velmi dekorativně. Když si vzpomenete, vyměňte jim vodu, klidně i několikrát do týdne. Celý proces se urychlí, když do vody přidáte kapku lignohumátu, ten totiž stimuluje tvorbu kořenového systému. Tohle je ale proces, který ne vždy končí 100% úspěchem. Bohužel někdy nezakoření všechny listy, i když se jim dostává stejné péče. Někdy může pomoci, když v listech vyříznete zářez tvaru obráceného písmene V, aby dole byly dvě delší části. Zvětší se tak plocha, kde by se měly tvořit kořeny. Tento postup se doporučuje i u barevnějších druhů např. Sansevieria laurentii se žlutě lemovanými okraji, zvětší se tím totiž šance, že nové výhonky budou stejné barvy jako mateřská rostlina.

Sansevierie můžeme množit i pomocí listových řízků v půdě (ve vodě, v perlitu). Uřízněte jeden list a nakrájejte ho na 3 až 10 cm články. Dávejte ale přitom pozor, abyste byli stále schopni rozpoznat růstový směr - která strana byla blíže kořenům a která blíže špičce listu. Tyto články pak zastrčte do směsi rašeliny a písku (ještě před tím můžete tu spodní část, která byla blíže kořenům, namočit v růstovém stimulátoru) a zalijte. Misku nebo květináč, do kterého jste sázeli, přikryjte igelitem, aby substrát zůstal stále mírně vlhký. Tuto množící stanici dejte na světlé a dostatečně teplé místo, zkuste každý den igelit odkrýt a rostlinám ‘vyvětrat’ a substrát udržujte, aby nevyschnul. O něco horší je tento styl množení s barevnými druhy, např. Sansevieria laurentii, tu množte opravdu spíše dělením trsů a nejlépe zjara. Stává se totiž, že nové rostliny nemají stejné vybarvení jako mateřská rostlina, ale zůstanou pouze zelené s kresbou.

Čištění

Mnoho pokojových rostlin uvítá jednou za čas sprchování vodou, která je osvěží a očistí od prachu. Jednou za rok můžete sprchu dopřát i vaší sansevierii, ale tyto rostliny vzhledem k jejich suchomilné povaze ocení spíš otírání vlhkým hadříkem. Lesk na listy nepoužívejte, nemají ho příliš v oblibě a jejich zajímavá kresba na listech je krásná i bez toho.

Kvetení

Říká se, že když pečujete o svoji ‘tchyni’ s láskou, květem se vám odmění. Zde to platí tak napůl. Květy vytváří nepředvídatelně, nejvíce ale v letním období. Jsou velice dekorativní s omamnou sladkou vůní. Květ začíná růst jako malý světle zelený stvol se spoustou tyčinek, které se později rozvinou, srolují a dají tak vyniknout několika světle zeleným až žlutým prašníkům. Bohužel tato krásná podívaná, doprovázená často vytékáním sladkého nektaru, trvá pouze několik dní a po úplném uschnutí můžete květ odstřihnout. Snad se to brzy zase povede u další listové růžice!  

Choroby a škůdci

Tyto rostliny jsou opravdu skvělé i co se nemocí týče. Málokdy trpí na choroby a i  škůdci se jim poměrně vyhýbají. Maximálně se můžete setkat s hnědými suchými fleky na okrajích či uprostřed listů, které jsou indikátorem přemokření. Když uvidíte takto poškozený list, bez milosti ho odstřihněte a listu se zbavte, ať se hniloba nebo houbová choroba nerozšíří na další listy. Uhnívání báze listů nebo celé listové růžice také jasně signalizuje nadbytek vody. Omezte zálivku na minimum, případně zkuste přesadit do suchého substrátu. 

Rostlině někdy může vadit i nedostatek světla, který se projevuje bledými málo vybarvenými a celkově málo vitálními listy. Přesuňte ji tedy na vhodnější místo a dopřejte jí dostatek času na regeneraci.

Je opravdu tak dokonalá?

Ano! A dokonce má ještě několik skvělých schopností. Podle agentury NASA, která studovala rostliny čistící vzduch, jsou sansevierie skvělými pomocníky v prostředí znečištěném chemickými látkami. Dokáží totiž ze vzduchu z velké části odstranit formaldehyd, benzen, trichlorethylen, xylen a toluen. Formaldehyd je silně toxický a karcinogenní, přesto je to jeden z nejvíce rozšířených jedů v našich domácnostech. Uvolňuje se z lepících složek koberců a překližek, pěnových izolací a používá se i při konzervaci dřeva.

Kromě toho dokonce dokáží tvořit kyslík nejenom ve dne jako většina rostlin, ale dokonce i v noci! Stávají se tak ideální rostlinou do ložnice, kde navíc pomáhají odbourat oxid uhličitý a filtrovat tak vzduch i během noci. Množství oxidu uhličitého má velký vliv na kvalitu spánku - čím nižší koncentrace CO2 , tím vyšší kvalita spánku. Pokud nám tak jednoduchá věc, jakou je zakoupení sansevierie, může pomoci i lépe spát, je snadné to vyzkoušet, co říkáte?  

Ale abychom zde sansevierii jenom nechválili, existuje i jedna věc, která není až tak pozitivní. A tou je skutečnost, že obsahuje určité chemické sloučeniny, které mohou po požití způsobit podráždění trávicího traktu. Umístěte ji tedy pro jistotu z dosahu zvířecích mazlíčků a zkuste svým ratolestem vysvětlit, že jsou lepší věci k okusování, než zrovna krásné listy sansevierie.

Kromě toho všeho, co pro naše zdraví sansevierie dělají, jsou ještě i krásným estetickým doplňkem. Posuďte sami. Kromě běžných a relativně známých druhů jako Sansevieria trifasciata nebo Sansevieria laurentii jsou k dostání (i u nás na e-shopu) také raritní druhy jako nádherná Sansevieria trifasciata Grey stripe a jemně vybarvená Sansevieria moonshine. Do tohoto rodu se řadí i zajímavá Sansevieria cylindrica, která má listy válcovitého tvaru a Sansevieria masoniana, která se pěstuje v podobě jednoho zasazeného listu, proto ji můžeme najít pod názvy velrybí nebo žraločí ploutev (v angličtině whale/shark´s fin plant).

Dokonce i moje úplně první rostlina byla Sansevieria trifasciata. V první třídě (v 6 letech!) v pracovních činnostech jsme dostali za úkol jeden její stonek rozstříhat, nechat zakořenit a vypěstovat novou rostlinu. Mému ‘jazyku’, jak rostlinu s láskou přezdívám, se velmi dařilo, několikrát za mé dětství kvetl a vytvořil nespočet ‘miminek’. A perlička na závěr - jeho potomky doma stále pěstuji (i po více jak 25 letech), podarovala jsem sestru i mamku a stále vypadají skvěle. Tímto zdravím pana učitele Glajce, díky kterému se zrodila moje láska k rostlinám! :-)

Bětka Lacinová

Autor: Alžběta Lacinová

Rostliny v naší nabídce