Tillandsie alias Air Plants

Tolik zvláštních názvů ale všechny znamenají totéž. Že jste o nich ještě nikdy neslyšeli? A co třeba vzdušné rostliny, říká vám to něco? Jestli ne, jste tu správně. A jestli ano a jen si potřebujete zjistit, jak o takovéto rostliny správně pečovat, jste tu také správně. Dnešní článek bude totiž zaměřen právě na vzdušné rostliny.

Tillandsie jsou rozmanitým rodem zajímavých rostlin, které svým zjevem připomínají spíše umělecké dílo než živou rostlinu. Také způsob jejich pěstování je velmi dekorativní. Ke svému růstu totiž nepotřebují substrát, ale rostou jenom ze vzduchu, vody a vzdušné vlhkosti. Pochopitelně i občasného postříkání vodou, ale o tom později.

Jak ji umístit?

Jednoduše si je vystavte

Myslete pouze na to, ale měly dostatek světla (mělo by být nepřímé, rozptýlené, ale záleží na druhu tillandsie) a na to, že povrch, na který je postavíte, nesmí zadržovat vodu. Materiál musí mít malou nasákavost, aby lehce nezplesnivěl. Zplesnivět by vám totiž mohla pak i sama tillandsie.

Tyto rostliny skvěle vypadají na kusu dřeva (třeba na speciálních kořenech Drift wood nebo na cholla wood), na kameni, v mističce s pískem nebo dokonce i v mušli nebo lastuře. Zajímavě vypadají i přepevněny na obyčejný korek nebo korkovou zátku.

Tillandsie by ale neměla jen tak volně ležet na stole nebo okenním parapetu. Mohou se jí pak lámat listy, nikdy se jí nezačnou vytvářet vzdušné kořeny a možná i sami budete mít tendenci na ní zbytečně často sahat a manipulovat s ní, což není úplně vhodné.

Nádherně také vypadají aerária, kde může být tillandsie dominantou. Nesnažte se ji tam ale nacpat na těsno, vždy by měla okolo sebe mít možnost proudění vzduchu!

Zavěste ji.

Můžete postupovat jako v kroku jedna, s tím, že se takové uspořádání bude pohybovat ve vzduchu. Perfektní je třeba řešení jako medůza - tillandsii dejte do mušle od mořského ježka a zavěste. Na tohle se výborně hodí především Tillandsie usneoides. Na našem e-shopu je k dostání speciální skleněná baňka, ve které také můžete tillandsie pěstovat.

Další nepřeberné množství možností… 

Stačí se podívat na pinterest nebo google a nebudete se stačit divit, co všechno jde při umístění tillandsií vymyslet. Vždy ale musí mít dostatek světla, dostatek vzdušné vlhkosti a s tím spojené občasné rosení a neměla by být ve zcela uzavřené nádobě.

Jak ji připevnit?

Nejjednudušší řešení asi je ji přilepit lepidlem. Ale pozor! Pokud použijete tavnou pistoli, nesmí být lepidlo horké. Stačí ho nanést jenom malinko, ať vám to všude nevyteče a není to moc vidět. Kontaktní lepidlo bude nejspíš lepší volbou. Dobře poslouží také silonový vlasec nebo vázací drátek. Ten by ale neměl být měděný. Uvádí se totiž, že měď (a také zinek a bór) pro tillandsie je toxická. Takže aranžovat tyto rostliny do měděných trubek nebo je připevňovat měděným drátkem nebude ten nejlepší nápad.

Kde se tu vzali?

Tyto rostliny patří do čeledi broméliovitých a pocházejí ze subtropické a tropické Jižní a Střední Ameriky a jižní části Severní Ameriky, kde běžně rostou jako epifyté na stromech či keřích a jiných rostlinách. Díky této rozmanitosti původu se vyvinulo množství druhů - některé jsou malinké se slabými lístky, některé obrovské a velkými tvrdými listy. Vyskytují se barevné druhy, kvetoucí druhy, stačí si vybrat. Například taková Tillandsia lautneri se dokáže vybarvit na přímém slunci do růžova, oranžova, až červena.

Jak se udrží naživu?

Již jsme zmiňovali, že tillandsie ke svému životu nevyžadují substrát. Všechno potřebné si totiž opatří díky svým drobným chloupkům, které se nazývají trichomy. Přijímají tak vodu (ze zálivky nebo vzdušné vlhkosti) i živiny. Trichomy také dodávají tillandsiím lehce stříbřitý nádech a sametový povrch, u některých druhů to je i vyloženě vidět, jsou skoro úplně ‘’chlupaté’’.

Podle množství trichomů se dají rozdělit do dvou kategorií. Každá totiž pochází z jiných podmínek.

1. Hladké, hodně zelené druhy pocházejí z deštných pralesů a podmínek, kde je hodně vysoká vzdušná vlhkost. Dokáže také tolerovat méně světla. Většinou takové druhy mají listy drobnější, štíhlejší a dalo by se říci i pružnější. Zařadit sem můžeme třeba Tillandsii butzii.
2. Naproti tomu druhy, které jsou světlounké, stříbrné a s viditelnými trichomy budou snášet větší množství světla, dokonce i přímé slunce a vystačí si s menším množstvím vody a rosení. Patří sem například Tillandsia tectorum.

Jak je pěstovat?

Tillandsie opravdu nejsou náročné na pěstování a může to být nejspíš způsobeno i tím, že rostou velmi pomalu a celkově reagují pomalu na změny. Nebojte se experimentovat s různými stanovišti, pokud budete při přemisťování a manipulaci dostatečně nežní.

Světelné podmínky

Jak už jsme zmínili výše, množství potřebného světla se odvíjí od druhu tillandsie. Nejlepší pro většinu druhů je ale dostatek nepřímého rozptýleného světla. Některé druhy snesou dokonce i pár hodin přímého světla, pokud je budete dostatečně rosit a zásobovat vodou.

Zálivka

Opět zde zdůrazníme, že záleží na konkrétním druhu, ale většinou platí, že tillandsie mají v oblibě častý přísun vody. Voda by ale neměla být tvrdá s velkým množstvím minerálů. Ty totiž mohou způsobovat nevzhledné usazeniny na listech (především na špičkách) a za nějaký čas mohou i ucpat trichomy a tillandsii tak postupně zabít, protože nebude moct příjímat vodu a živiny. Pokud tedy máte tvrdou vodu bez možnosti zalívat vodou dešťovou, vyzkoušejte první zde uvedenou možnost zalévání.

1. Ponořování do vody na delší dobu - své tillandsie můžete jednou za čas ponořit do nádoby s vodou a nechat je pořádně nasáknout, třeba 30 - 60 minut. Pak otřepat přebytečnou vodu, a nechat volně oschnout. Tato metoda se také právě doporučuje, když máte tvrdou vodu, aby minerály z vody nezasychaly na listech tak často.
2. Krátkodobé ponořování do vody - namočte celou rostlinu na chvíli do vody, otřepte přebytečnou vodu a nechte volně oschnout. Doporučuje se takto postupovat 1 - 2x týdně.
3. Postřikování - tillandsie také můžete postřikovat rozprašovačem, cca 1 - 2x týdně, v létě i více. Postříkejte všechny její části, tak celá zezelená a pořádně se nasákne.

Hnojení

Kvůli tomu, že tillandsie rostou velmi pomalu, nepotřebují ani často hnojit. Nejlépe se mi osvědčilo přidávat tekuté hnojivo na orchideje a bromélie jednou za 2 - 3 týdny přímo do zálivky, ale jen v mnohem menším poměru, než se běžně uvádí na obalu. 

Dočkáme se květu?

Tillandsie mají opravdu překrásné květy, které se objevují zprvu jako oranžová či červená poupátka a v nich se potom zjeví modré či fialové kalichy se žlutými prašníky. Je to ale poměrně vzácný úkaz a uvádí se, že některé druhy kvetou pouze jednou za život, takže nezoufejte, pokud jste se květu ještě nedočkali. 

Pokud už ale rozkvete, je to radost pohledět. Dost často květy také příjemně voní. Květ vydrží zhruba měsíc a poté seschne. Můžete ho potom uštípnout nebo odstřihnout bez poškození mateřské rostliny. 

Jak ji rozmnožit?

Množit lze tillandsie pomocí semen, což je ale proces náročný a zdlouhavý. Většina tillandsií je cizosprašná, to znamená, že k opylení musíme mít dvě rostliny, které kvetou současně a zároveň jsou nepříbuzné. Už i to je složité dosáhnout, proto zde postup nebudeme rozepisovat.

Můžeme je rozmnožit také vegetativně, pomocí odnoží. Po odkvětu se na mateřské rostlině vyvine nová malá rostlinka (nebo hned několik), které se potom dají odtrhnout/odlomit a pěstovat jako nový jedinec. 

Škůdci a problémy

Tillandsie obvykle netrpí na žádné škůdce, což z nich dělá opravdu nenáročné domácí rostliny. I metoda zalévání ponořením na delší dobu rostlině pomáhá zbavit se případných škůdců. Bohužel ale v kombinaci s nedostatečným vyschnutím středové části rostliny a chladu se může někdy objevit plíseň. Listy se mohou zkroutit, pak začnou odpadávat, až nakonec nic nezbyde… Dbejte tedy na to, aby nebyla rostlina po takovéto koupeli vystavena nízkým teplotám a aby dokonale vyschla.

Tillandsie jsou opravdu rozkošné rostliny, se kterými určitě nešlápnete vedle. Dejte nám vědět, která je vaše nejoblíbenější!

Autor: Ing. Alžběta Kadlecová