Rašeliník jako skvělá pomůcka při pěstování

Rašeliník - vše, co o něm potřebujete vědět!

Rašeliníkem (rod sphagnum) označujeme druhy mechu, které se vyskytují převážně na rašeliništích, odtud taky zřejmě dostaly své jméno. Rašeliníků existuje mnoho druhů, jen v České republice se vyskytuje kolem třiceti dvou. Rašeliníky jsou specifické a ve světě pokojových rostlin a zahradnictví vážené především pro své schopnosti zadržovat a postupně uvolňovat vodu. Rašeliníkové buňky totiž dokáží pojmout velké množství vody, některé druhy pak až dvacetinásobek své suché hmotnosti. Více o rašeliníku a jeho možnostech využití najdete dále v článku. 

Jak už jsme dříve zmínili, rašeliník patří do velmi početné druhové rodiny mechů sphagnum, která čítá přes 300 různých druhů. Rašeliník je dále zajímavý svým neukončeným růstem, je schopen neustále na vrcholku dorůstat, zatímco zespod staré listy odumírají. Právě z odumřelých částí rašeliníku se tvoří rašelina - tou se například pyšní česká národní přírodní rezervace Rejvíz, známá pro své rašeliniště a mechové jezírka. 

Není rašeliník jako rašeliník

Ve světě pokojových rostlin se nejčastěji využívají rašeliníky rodu sphagnum. Existují však různé způsoby jejich sklizení, které pak následně ovlivňuje i jejich využití podobně, jako jejich rozdílná úroveň pH (úroveň kyselosti - zásaditosti). 

Mrtvý rašeliník (angl. peat moss) je sbírán ze dna mokřadů a bažin. Tento konkrétní druh sběru zajišťuje smíchání rašeliníku s jinými rozpadlými částmi rostlin či hmyzu, díky kterým je ve výsledku velmi bohatým zdrojem organických živin. Takto zpracovaný rašeliník je kyselý. Mrtvý rašeliník se tedy hodí především jako příměs do substrátů.

Živý rašeliník (angl. sphagnum moss), jak už napovídá jeho označení, je sbírán ze stále žijícího mechu na povrchu bažin a mokřadů. Buďto se tento konkrétní druh používá ve své stále žijící formě nebo bývá sušen a je dále využívaný více speciálními způsoby. Takto zpracovaný rašeliník má pH neutrální (tedy ani ne kyselý, ani ne zásaditý).

Rašeliník z Dej mi pokojovku

Možná už jste stihli zaregistrovat, že živý druh rašeliníku v lisované podobě nabízíme i na našem eshopu! Jedná se o vysoce kvalitní rašeliník původem z Chile, který je lisováním a sušením zpracovaný do kostky. Kvalitní rašeliníky dlouho vydrží, mohou se dožít 2 až 5 let. Před použitím je třeba tento rašeliník nechat nasáknout vodu, následně “ožije” a je připravený k použití.

Udržitelnost

Sphagnum moss, čili živý rašeliník, je zároveň považován za udržitelnější a šetrnější variantu k životnímu prostředí, než jeho mrtvý protějšek (peat moss). K jeho vytvoření je zapotřebí i stalení, než je dostatečně vyvinutý a připravený ke sklizni, zatímco sphagnum moss je během pár let připravený ke svému sklizení a použití. 

Mnohá využití rašeliníku

Pro své specifické absorpční i další specifické vlastnosti má rašeliník mnohé využití v zahradnictví a pěstování pokojových rostlin. 

Příměs do substrátu

Mrtvý rašeliník (peat moss) je vhodný především k úpravě půdy jak na zahradách tak i v květináčích. Nejen, že je tento rašeliník zdrojem organických živin, ale stále můžeme využít jeho absorpčních schopností podobně, jako jeho lehkosti a prodyšnosti. Díky rašeliníku se v půdě udrží déle potřebná vlhkost. Musíme mít však na paměti, že tento konkrétní přídavek do svého substrátu ocení především ty pokojové rostliny, kterým svědčí kyselejší půda. Mezi kyselomilné (acidofilní) rostliny mj. řadíme kapradiny nebo africké fialky. Rašeliník v půdě svědčí i palmám, citrusům, kaktusům a sukulentům, kdy bývá obsažen ve speciálních substrátech přímo určených k pěstování těchto konkrétních druhů. 

Foto: Rašeliník používaný při zakořeňování řízků Syngonium Albo Variegata

Médium pro zakořeňování a množení

Živý rašeliník je přímo ideálním médiem pro množení rostlin - ať už formou hlízek nebo řízků. Díky svým absorpčním schopnostem udrží dostatečnou vlhkost, která je při zakořeňování rostlin zapotřebí a přitom je lehký a dovolí tak kořínkům bezproblémově prorůstat. Narozdíl od hydroponie (využití vody) není rašeliník příliš mokrý a tak je při jeho využití nižší pravděpodobnost výskytu hniloby kořenů.

První pomoc při hnilobě

Rašeliník má přirozené antibakteriální vlastnosti. Mech obsahuje tzv. sphagnol, který obecně přispívá k dezinfekci půdy, která je pak méně náchylná na tvorbu plísní a hub. 

Alternativa substrátu

Živý rašeliník je vhodným substrátovým kandidátem pro většinu druhů orchidejí (např. Phalaenopsis nebo Dendrobium) a jiných epifytických rostlin, které potřebují vlhkost, ale zároveň dostatečně prodyšný substrát. Pěstovat v rašeliníku tak můžeme i Tillandsie nebo Anthurium. Rašeliník ve své živé podobě nezadržuje tolik živin jako běžná půda, proto v případě potřeby můžeme v něm pěstované rostliny přihnojit.

Rašeliníkové opory - tyče

Živý nebo sušený rašeliník se skvěle hodí k výrobě opor pro šplhavé a pnoucí rostliny, které do prodyšného a vlhkost zadržujícího rašeliníku můžou zapouštět své vzdušné kořeny. Rašeliníková tyč je jednoduchá ke své výrobě a buď můžeme rašeliník jen provázkem omotat kolem tyče nebo si s tím můžeme i více vyhrát. Použít se dají různé síťky (např. proti okusu zvěří), které najdeme v hobby marketech nebo i speciálně vytvořené kostry a náplně z tvrzených nebo recyklovaných plastů.

Nesmíme pak zapomenout rašeliníkovou oporu kontrolovat a doplňovat potřebnou vlhkost.

Foto: Rašeliník je skvělou pomůckou při vytváření Kokedam

Kokedamy

Rašeliník je také oblíbený při tvorbě kokedam - původem japonských závěsných dekorací z mechu, ve kterých se dají pěstovat libovolné vlhkomilné pokojové rostliny. Rašeliník se dá lehce tvarovat a díky tomu je rašeliníková kokedama jednodušší na tvorbu i následnou údržbu a pěstování. Jako kokedamy udělají největší parádu syngonia, sleziníky nebo maranthy. 

Kreativní potenciál rašeliníku

Rašeliník je využitelný mnoha dříve zmíněnými způsoby, to však neznamená, že by se jednalo o ukončený seznam. Máte zahradu? Ano? A máte své vlastní rašeliniště? Rašeliník vybízí ke kreativitě různými způsoby a pokud bychom svůj menší Rejvíz chtěli i doma na zahradě, není problém! Jako ozdobu můžeme přidat i pár otužilejších masožravek.

Dekorace

Rašeliník není jen praktický, ale může být i dekorativní. Dokáže obzvláštniť konečný vzhled průhledného květináče nebo terária, kde s ním můžeme vyplnit jinak “mrtvý” prostor.

Dále je možné rašeliník využít podobným způsobem jako při výrobě opor a tyčí, akorát z něj můžeme vytvořit “živý věnec” s přidáním květin. 

Závěrem - Pozor na plísně!

I když jsme dříve zmínili antibakteriální účinky rašeliníků, ani tyto mechy nejsou zcela imunní vůči některým plísním. Samozřejmě jsou odolnější a vytrvalejší, ale bohužel i rašeliníky někdy podlehnou. Vzhledem ke svým absorpčním schopnostem je rašeliník nejen dokonalým médiem pro rostliny, ale také pro plísně. 

Pokud se náhodou na rašeliníku objeví bílý povlak značící plíseň, zkusme chvíli rašeliník nemokřit a nechat jej proschnout. Pokud ani proschnutí rašeliníku nepomůže, můžeme sáhnout po přípravcích, které jsou speciálně určené k boji proti plísním (např spreje). 

Plísním můžeme předejít díky důkladné prevenci. Pokud budeme používat odstátou vodu, snížíme jak výskyt plísní a bílých povlaků, tak i usazování vodního kamene a chlóru.

Ve většině případů však nejde o plísně, které by mohly ublížit rostlinám. Spíše se jedná o dekorativní problém, jelikož bílé povlaky například na rašeliníkových tyčích nevypadají zrovna nejlépe a nepůsobí zdravým dojmem. Proto není žádoucí ani potřebné ve většině případů panikařit. 

“Rašeliník je pro mě opravdu velkým pomocníkem. Po tom, co jsem to s ním poprvé zkusila v něm nechávám kořenit většinu svých pokojovek. Především v něm pak nechávám kořenit ty vzácnější a mému srdci bližší rostliny, které v rašeliníku oproti obyčejné vodě koření rychleji a nejsou tak náchylné na hnilobu. Je to taková moje jistota!”

Autor: Jana Beránková